Recenze hry: LocoRoco

Jak známo, japonské hry často bývají námi na západ od Země vycházejícího slunce považovány za inovativní a originální záležitosti, zatímco průměrný Japonec při pohledu na ně sotva sardonicky nadzvihne obočí. Už od prvního pohledu na grafický styl LocoRoco je jasné, že toto bude ten samý případ.

Na první pohled jednoduchá grafika, která má ovšem působivý nezaměnitelný styl, je doplněna potrhlou hudbou, což dohromady tvoří amalgám, který málokterý průměrný konzument skousne. Doporučuji dát ale této hře šanci, jedná se o jeden ze stěžejních projektů na PSP, a především o kvalitní plošinovku s prvky logického rychlíku.

Základní premisa je jednoduchá - jako žlutá kulička se dostáváte přes různé překážky a nepřátele, zatímco požíráte různé předměty, nejdůležitější z nichž budiž ovoce, jehož pojídáním rostete. Ovládání je jednoduché též, pomocí levého a pravého tlačítka vzadu na konzoli nakláníte obraz a zbytek necháte na gravitaci. Stisknutím obou tlačítek pak necháte svou kuličku skočit. Jako jediné další tlačítko pak využijete kolečko, jehož stisknutím necháte svou kuličku, pokud snědla ovoce, rozpadnout se na menší, se kterými projdete užší prostory. Podržením kolečka je pak opět spojíte dohromady. Geniálně jednoduché, jednoduše geniální.

LocoRoco je hra, kterou je jednoduché dohrát, ale poměrně obtížné ji zvládnout jako celek. Ve hře totiž získáváte různé bonusy, pokud v každé misi najdete všech 20 kousků ovoce. Nebo pokud nasbíráte všechny Pickories (což vypadá jako létající lentilky s očima) nebo najdete všechny panáčky MuiMui (kteří pro změnu vypadají jako výtvarný majstrštyk tříletého dítěte). Tyto různé předměty jsou po úrovních mazaně poschovávány a k jejich dosažení je často nutno použít triků, které třeba za celou hru normálně nevyužijete, protože postup od startu do cíle mise je zkrátka lineárnější. Angličané pro to mají frázi „Easy to learn, difficult to master“, která je teď často používána jako příklad toho, jak hry mají působit, a LocoRoco ji beze zbytku splňuje.

Překážek ve hře je přehršel na druhou, ať už jde o obligátní pády do vzduchoprázdna, ostny, které vám odeberou nabrané ovoce (tímto se ostatně v této hře řeší ukazatel zdraví, každé zranění vám odebere nabrané ovoce, dokud nejste základní malá kulička, pro kterou je už veškeré zranění fatální), nebo nejrůznější kreaturky, jež vám hodlají znepříjemnit život. Těmto aspoň můžete většinou skočit na hlavu, nebo na to co se za hlavu vydává, a navždy se jich tak zbavit. Vaším nejčastějším protivníkem ale budou takzvaní Mojas, kteří vypadají jako létající dredy s očima, a jsou schopní vás pronásledovat, což ostatní nepřátelé nedělají. Když vás chytí, kousek si ukousnou. S nimi je i spojen náznak příběhu, kdy musíte svou planetku očistit od jejich invaze a především jejich vůdce.

LocoRoco bylo jedním z prvních titulů, které Sony vypustila na svou nově zrozenou platformu, a v současnosti je i jedním z nejpopulárnějších. Zákony pravděpodobnosti nám říkají, že něco takového nebývá jen náhoda.